Oncomedica
Čeština
Zpět na Druhy nádorů

Centrální nervový systém

Astrocytom

Astrocytom je nádor tvořený z astrocytů, což jsou bohatě rozvětvené podpůrné buňky v centrální nervové soustavě. Jejich název pochází právě v jejich podobě, připomínají hvězdice. Podporují pevnost hematoencefalické bariéry, mají schopnost regenerace a tvoří v poškozené tkáni jizvu. Produkují také mnohé látky, které zasahují do nervového přenosu. Nádory vycházející z astrocytů můžeme dělit do několika typů dle agresivity a nebezpečnosti.

Low grade nádory

Astrocytomy, které se vyskytují spíše u mladších lidí. Dlouho zůstávají bez příznaků. Důležité je, že nádory jsou dobře diferencované a ohraničené a rostou poměrně pomalu. 

  • Grade I ‒ pilocytický astrocytom

Vyskytuje se u dětí a mladistvých cca 5‒19 let. Není považován za zhoubný. Nejčastěji se objevují v mozečku a n. opticus (zrakovém nervu).

Příznaky

Vzhledem k pomalému růstu je nádor dlouho bez příznaků. Mezi prvními příznaky je epiparoxyzmus, stavy podobné epileptických záchvatům.

Diagnostika

Jednoznačně dominují zobrazovací metody jako CT a magnetická rezonance, často s použitím kontrastní látky.

Léčba

  • konzervativní postup, který se volí u malých bezpříznakových nádorů, které se při pravidelných kontrolách nezvětšují. Jedná se tedy o sledování
  • chirurgický přístup je dán odstraněním co největšího množství nádorové hmoty s co nejmenším poškozením ostatních struktur mozku, aby nedošlo k neurologickému deficitu. Operuje se tedy často při vědomí pacienta, aby se mohly sledovat jeho reakce, zda je zachována motorika, řeč, myšlení atd. 
  • po radikální resekci jsou pacienti sledováni, pokud dojde k recidivě, volí se jako léčebná metoda radioterapie
  • chemoterapie se u tohoto typu nádoru nevyužívá
  • Grade II ‒ difúzní astrocytom (fibrilární astrocytom)

Nádor se může objevit v jakékoli části mozku. Ačkoli je primárně málo nebezpečný, u většiny pacientů dojde k přechodu do vážného glioblastomu. Zprvu je tedy tvořen hlavně relativně dobře diferencovanými buňkami. Jak již jeho název napovídá, roste difúzně a infiltruje širokou oblast mozkové tkáně.

Příznaky

Příznaky se projevují se zvětšováním se nádoru podle jeho lokalizace. Nejčastěji se objevují

  • epileptické stavy
  • bolesti hlavy
  • zvýšení nitrolebního tlaku
  • poruchy pohyblivosti a citlivosti
  • poruchy řeči
  • psychické změny

Diagnostika

Zobrazovací metody, tj. CT, magnetická rezonance pro přesné určení umístění a rozsahu nádorové masy.

Léčba

Chirurgická resekce co největšího množství nádorové masy bez poškození nervových funkcí. Zároveň se provádí i odběr na histologické vyšetření. Jelikož je nádor difuzní, nebývá možné odstranit jej celý. Může se též provést chemo a radioterapie, ale většinou nemají velký efekt.

High grade astrocytomy jsou agresivní nebezpečné nádory.

  • Grade III ‒ anaplastický astrocytom/astroblastom

Tento typ nádoru většinou vzniká z difúzního astrocytomu, jelikož ten roste poměrně pomalu, postihuje anaplastický astrocytom pacienty okolo 40 roků, a to častěji muže. Prognóza je velmi špatná, přežití jsou cca 3 roky od stanovaní diagnózy.

Příznaky

Zhoršují se příznaky pojící se s difúzním astrocytomem

Diagnostika

Na snímcích z CT a magnetické rezonance jsou vidět nehomogenní ložiska, společně s otokem okolo nich.

Terapie

Chirurgické odstranění co největší částí nádorové masy a radioterapie.

  • Grade IV ‒ multiformní glioblastom

Jedná se o nejagresivnější typ mozkového nádoru. Dochází k masivní nekontrolované buněčné proliferaci, tj. množení nádorových buněk. Nádor proniká mozkovou tkání, není ohraničený. Některé glioblastomy se vyvíjejí de novo, jedná se o primární nádor, tj. bez předchozího nálezu některého jiného mozkového astrocytárního nádoru. Jiné vznikají na podkladě existujícího astrocytomu. Od určení diagnózy se pacienti často nedožijí ani dvou let.

Léčba

Léčba je založená na odstranění co největšího množství nádorové masy a následném ozařování. Jsou vyvíjeny i nová chemoterapeutika. Často se volí současné podávání chemoterapie + radioterapie ke zvýšení účinnosti.

Objevují se i nové možnosti v podobě biologické léčby. Jedná se o cílenou léčbu omezující např. tvorbu nových cév, omezující dělení nádorových buněk atd.

Oligondendrogliom

Dalším typem gliomů je oligondendrogliom, který vychází z oligodentrocytů. Jedná se o buňky obklopující výběžky neuronů a vytváření myelin. I zde rozeznáváme low grade a high grade nádory, tedy nízko a vysoce rizikové.

Mezi low grade patří: 

  • Grade II ‒ oligodendrogliom

Oligodendrogliom tvoří asi 4 % všech nově vzniklých mozkových nádorů. Nejčastěji se vyskytují u osob mezi 40‒50 lety. Příznaky se neliší od ostatních mozkových nádorů, záleží na lokalizaci.

Léčba

První volnou je chirurgická resekce, někdy se doplní také pooperační radioterapií. Ta se také provádí hlavně při znovuobjevení nádoru. Mnohé nádory mají genetickou mutaci, která je činí citlivými k chemoterapii.

  • Grade III ‒ anaplastický oligodentrogliom

Tyto oligodenrogliomy jsou agresivnější než grade II, rychleji rostou a pronikají do okolní tkáně. V mozkové tkáni se objevuje velká novotvorba cév, krvácení, odúmrtě tkáně, otok atd.

  • Smíšené oligoastrocytom a anaplastický oligoastrocytom

Diagnostika, léčba je shodná jako u jednotlivých již popsaných nádorů.

Ependymom

Ependymomy jsou nádory vycházející z cylindrického epitelu, výstelky, v mozkových dutinách a také v centrálním míšním kanálu. Tyto buňky jsou producenty mozkomíšního moku a také se patrně zapojují do regeneračních procesů v centrální nervové soustavě.

Ependymomy můžeme rozdělit dle grade na:

Low grade

Nádory rostou pomalu, buňky nádoru bývají vyzrále, méně se dělí, nádory bývají dobře ohraničené a po odstranění je nízké riziko, že dojde k recidivě.

  • Grade I

Myxopapilární ependymom patří mezi low grade nádory. Nejčastěji se vyskytují v nižších etážích, tj. v oblasti míchy

Subependymomy se objevují spíše v oblasti mozkových komor

  •  Grade II

Ependymom je nejčastějším typem nádoru postihující ependym. Nádory jsou nejčastěji lokalizované v komorovém systému centrální nervové soustavy a také v oblasti fossa posterior (týlní oblast spodiny lebeční) a v míšním kanále.

High grade

  • Grade III

Anaplastický ependymom je oproti low grade agresivním typem nádoru. Je složen z buněk, které se rychle dělí, a nádor se tedy také rychle zvětšuje. Nejsou vzácné ani metastázy, které se šíří dále do centrální nervové soustavy mozkomíšním mokem. Mohou se však dostat i do jiných částí těla, např. do lymfatických uzlin či plic.

Příznaky

Příznaky ependymomů závisí na lokalizaci

  • u dětí se mohou projevit jako zvětšení hlavy, neboť ještě nejsou srostlé lebeční švy
  • nevolnost
  • zvracení
  • bolesti hlavy
  • podrážděnost
  • poruchy spánku
  • zvýšení nitrolebního tlaku
  • hydrocefalus, městnání mozkomíšního moku
  • nádory v oblasti mozkového kmene a míchy mohou také vyvolat poruchy rovnováhy, chůze, bolesti v oblasti krku

Diagnostika

Nejdůležitější jsou v diagnostice zobrazovací metody, tj. CT a magnetická rezonance.

Léčba

  • neurochirurgická operace a radioterapie jsou hlavními léčebnými metodami v případě ependymomů,
  • lumbální punkce, v mozkomíšním moku bývají plovoucí nádorové buňky,

  • chirurgická zákrok Je většinou prvním krokem, kdy se odstraní co nejvíce nádorové masy. Někdy je možné odstranit nádor celý. V případě uložení v blízkosti mozkového kmene, kde jsou důležitá životní centra, není možné nádor odstranit,
  • v případě hydrocefalu, je nutné mozkomíšní mok „vypustit“, a to jednorázově nebo zavést shunt, kterým bude mozkomíšní mok odváděn,
     
  • radioterapie Mnohdy se jí doplňuje chirurgický zákrok, nebo pokud je nádor v místě, kde jej není možné jej vyoperovat. Je možné využít stereotaktické radioterapie, kdy se přesně určí umístění nádoru a do daného místa se zaměří paprsky. Je pak možné využít vyšší dávku,
  • chemoterapie Některé typy nádorů reagují i na chemoterapii, velká část je však chemorezistentní. Chemoterapie může napomoci zmenšit nádor, ale nevyléčí. Zmenšení nádoru však může dát možnost jej pak chirurgicky léčit.
Nádory choroidálního plexu

Choroidní plexus je masivně prokrvená oblast mozku a jeho buňky (ependym) tvoří mozkomíšní mok. Je tvořen omozečnicí a podílí se na tvorbě hematoencefalické bariéry. Choroidní plexus je lokalizován do komorového systému nervové soustavy. Nádory choroidního plexu se vyskytují nejčastěji u dětí do cca 5 let. Existují formy benigní, např. papilom choroidního plexu, ale také formy zhoubné, které jsou méně časté. Často dochází k metastazování, a to skrze mozkomíšní mok.

Příznaky

Příznaky jsou spojené hlavně s omezením průtoku mozkomíšního moku komorovým systémem. Rozvíjí se tedy hydrocefalus. Kumulace mozkomíšního moku však utlačuje okolní mozkovou tkáň, neboť mozek je chráněn pevnou kostěnou schránkou. Dochází k rozvoji nitrolební hypertenze, bolestem hlavy, poruchám vidění, nevolnostem, zvracení, změnám nálad atd.

Diagnostika

  • určení diagnózy se opírá hlavně o zobrazovací metody, tj. CT a magnetickou rezonanci,
  • lumbální punkce, v níž se mohou nacházet plavající nádorové buňky.

Léčba

  • nejdůležitější složkou léčby je chirurgické odstranění nádoru. Pokud se podaří odstranit nádor celý, je 5leté přežití cca 86 %, 
  • chemoterapie a radioterapie nemají přesné postavení v léčbě karcinomu choroidního plexu. Bývají voleny u pacientů, u nichž se nepodaří odstranit všechnu nádorovou hmotu či dojde k recidivě.
Meduloblastom

Meduloblastom je nejčastěji se vyskytující maligní nádor u dětí (0‒19 let). Vyskytuje se v zadní jámě lebeční. Ročně je nově diagnostikován u cca 11 dětí. Může postihnout i dospělé a tvoří as 3 % všech mozkových nádorů. Tedy malé množství.

Typy meduloblastomů

  • klasický meduloblastom
  • desmoplastický/nodulární meduloblastom
  • meduloblastom s excesivní nodularitou
  • anaplastický meduloblastom
  • velkobuněčný meduloblastom

Příznaky

Příznaky meduloblastomu jsou převážně mozečkové.

  • narušení cílení a měření, koordinace pohybů (ataxie, dysmetrie)
  • možné narušení rovnováhy
  • zvýšený nitrolební tlak
  • bolesti hlavy
  • poruchy zraku
  • nevolnosti a zvracení
  • epileptické záchvaty
  • u dětí, které nemají uzavřené lebeční švy a fontanely může dojít ke zvětšení obvodu hlavy a vyklenutí fontanel

Diagnostika

  • vyšetření oční, neurologické
  • zobrazovací metody, tj. CT a magnetická rezonance
  • lumbální punkce ověřující přítomnost metastazujících buněk

Klasifikace nádoru

  • T1 ‒ nádor lokalizovaný na mozeček, na spodině čtvrté komory mozkové, do velikosti 3 cm
  • T2 ‒ nádor prorůstá do jiných částí mozku či do čtvrté komory a vyplňuje ji, je větší než 3 cm
  • T3 ‒ nádor postihuje více než 1 další strukturu, nebo zcela vyplňuje čtvrtou mozkovou komoru, uzavírá odtokové cesty mozkomíšního moku
  • T4 ‒ nádor se šíří dále i do třetí komory mozkové, míchy či středního mozku
  • M0 ‒ nejsou přítomné metastázy
  • M1 ‒ jsou přítomné nádorové buňky v mozkomíšním moku
  • M2 ‒ viditelné metastázy pod mozkovými obaly mozečku nebo ve třetí komoře
  • M3 ‒ metastázy jsou nacházeny ve vzdálenějších oblastech mozku
  • M4 ‒ jsou přítomné metastázy i mimo mozek

Léčba

  • léčba se odvíjí od vážnosti a agresivity nádoru,
  • primární je chirurgický zákrok, který se snaží co možná nejvíce redukovat nádorovou masu.  Může být následován radioterapií a chemoterapií. U agresivnějších nádorů jsou využity vyšší dávky zářeni i chemoterapie. Metotrexát může být podán i do mozkových komor,
  • vzhledem ke znalostem genetických odlišností nádorových buněk je ve vývoji také biologická léčba.
Kraniofaryngeom

Kraniofaryngeom patří mezi nezhoubné nádory v oblasti tureckého sedla, leží v něm hypofýza. Tento nádor, ačkoli je nezhoubný může svým umístěním způsobit mnoho příznaků. Jeho růst může utlačit jiné struktury. V této oblasti dochází ke křížení zrakových drah a jejich útlak způsobí poruchy vidění. Často dochází k výpadkům zorných polí. Někdy může dojít k úplné ztrátě zraku.

Dalšími příznaky jsou:

  • bolesti hlavy
  • závratě
  • hormonální poruchy spojené s nárůstem hmotnosti, může také být diabetes insipidus

Diagnostika

Diagnostickými metodami jsou hlavně CT a magnetická rezonance.

Léčba

Byť je nádor nezhoubný, je nutné jej odstranit, neboť jeho růst utlačuje jiné části mozku. Využívá se radioterapie a chirurgický zákrok. Často pak v kombinaci.

Nádory selární oblasti/nádory hypofýzy (podvěsku mozkového)

Podvěsek mozkový je endokrinní žláza, která tvoří velké množství hormonů a působků, které dále ovlivňují funkce podřízených žláz s vnitřní sekrecí. Ve velké většině případů se v hypofýze tvoří adenomy, které mají nezhoubný charakter, ale bývají hormonálně aktivní.

Produkuje

  • prolaktin, který stimuluje mléčné žlázy k produkci mléka, dále tlumí dozrávání vajíček ve vaječnících, snižuje plodnost
  • somatotropin je růstový hormon, který podporuje nárůst kostní a svalové hmoty, podílí se na metabolismu bílkovin, štěpení tuků atd.
  • adrenokortikotropin, je látka, které stimuluje nadledvinky k produkci kortikoidních hormonů
  • thyreotropin je hormon stimulující štítnou žlázu k produkci hormonů
  • folikulostimulační hormon stimuluje zrání vajíček/růst folikulů a produkci spermií
  • luteinizační hormon je důležitý pro ovulaci, zrání žlutého tělíska, u mužů se podílí na podpoře produkce testosteronu

Nádory hypofýzy dělíme dle velikosti na mikroadenomy, tj. do 1 cm, a větší makroadenom. Dle produkce hormonů na aktivní a afunkční.

Dle produkovaných hormonů

  • prolaktinom
  • somatotropní adenom
  • adrenokortikotropní adenom
  • tyreotropní adenom
  • gonadotropní adenom
  • nefunkční, z tzv. nulových buněk, atypický adenom

Příznaky

  • příznaky nádorů v oblasti hypofýzy mohou být jednak z útlaku okolních tkání, a jednak z nadprodukce určitých hormonů,
  • může tak dojít k laktaci u netěhotných žen a mužů vlivem prolaktinu, k růstu některých částí těla vlivem růstového faktoru (akromegalie), k nadprodukci hormonů žláz ‒ štítné, nadledvin (poruchy metabolismu, vodního hospodářství, Cushingův syndrom), může dojít k poruchám plodnosti vlivem gonadotropinů atd.

Diagnostika

  • vyšetření krve a moči na hladiny hormonů
  • CT a magnetická rezonance

Léčba

  • k chirurgické terapii jsou vhodní pacienti, kteří mají problémy s tím, že nádor utlačuje jiné struktury, např. zrakový nerv či nadprodukce hormonů je velká. Po operaci je nutné doplňovat hormony, které vlivem operace a odstranění části hypofýzy chybí,
  • v mnoha případech se postupuje konzervativně, tj. volí se farmakologická léčba. A to hlavně u prolaktinomů a nádoru produkujících růstový hormon. 
Nádory mozkových obalů

Meningiom

Meningeomy jsou nádory, které vycházení z pavučnice a prorůstá tvrdé pleny kryjící mozek. Při masivním růstu může narušit i kosti lebky.  Většina z meningeomů jsou benigní. Vyskytují se častěji u žen než u mužů, což se vysvětluje i tím, že některé mají i receptory pro hormony. Nejčastěji postihují lidi kolem 60 let.

Dělení meningeomů

  • solitární vyskytuje se 1 nádor
  • mnohočetný – vyskytuje se více národů, meningeomatóza

Dle agresivity můžeme meningeomy dělit

  • Grade I meningotheliální, tranzitorní, fibrózní, psamomatózní, sekreční, angiomatózní, mikrocystický, smíšený, syncitiální
  • Grade II atypický, světlobuněčný
  • Grade III rhabdoidní, anaplatický, papilární

Zatímco nádory grade I  a II vykazují malou agresivity a rostou pomalu, nádory grade III jsou agresivní a rychle rostoucí.

Příznaky

Příznaky se odvíjejí od místa lokalizace nádoru a jeho velikosti.

Nejvíce se setkáváme s

  • nitrolební hypertenzí, která je spojena s poruchami vidění, nevolností, zvracením a bolestí hlavy
  • poruchami citlivosti a pohyblivosti
  • epileptické záchvaty
  • poruchami funkce hlavových nervů, např. porucha chuti, zraku, sluchu…
  • změny psychiky
  • poruchou řeči

Diagnostika

  • vedoucím vyšetřením je CT a magnetická rezonance, pro přehlednější zobrazení a přesné vymezení nádoru se také podává kontrast,
  • angiografie, jejíž pomocí se zjistí prokrvení nádoru, díky této znalosti je poté možné při operaci předejít masivnímu krvácení.

Léčba

  • jako hlavní terapie je chirurgický zákrok, kterým se resekuje pokud možné celý nádor, a to včetně mozkové pleny, kterou prorůstá, popř. i kost. Ta je pak nahrazena např. titanovou mřížkou, aby se lebka uzavřela, 
  • v případě, že není možné nádor odstranit, což vídáme u nádorů, které se nacházejí na spodině lebky, využívá se ozáření gama nožem. Vhodný je též u malých nádorů v oblasti křížení zrakových drah.
Nádory epifýzy, pinealocytomy a pinealoblastomy

Epifýza, šišinka mozková, je součástí mezimozku a produkuje melatonin.

Epifýzu mohou postihovat 3 typy nádorů

1. pinealocytom

Řadíme k méně nebezpečným nádorům, které se vyskytují hlavně u mladších lidí. Nádor je dobře ohraničený a roste pomalu, velmi zřídka metastazuje. Léčí se resekcí. Pokud není možné nádor zcela resekovat, zůstanou pooperační rezidua nebo dojde k recidivě, využívá se ozařování, tj. lokální iradiace nebo gama nůž.

2. pineální nádor se střední diferenciací

Tento typ nádorů patří do skupiny grade II až III. Je agresivnější než pinealocytom. Opět je hlavní léčebnou chirurgický zákrok a následná iradiace. U stupně III je přidána k radioterapii také chemoterapie.

3. pinealoblastom

Pinealoblastom je vysoce agresivní nádor epifýzy, grade IV. Vyskytuje se u mladých lidí a také děti. Patří do skupiny jako meduloblastom a retinoblastom, tj. mezi neuroektodermální nádory. Rychle roste a časně metastazuje, a to jak mozkomíšním mokem, tak krví. Léčba je založená na resekci co největšího množství nádorové masy, poté je pacient léčen radioterapií, kterou doplňuje chemoterapie. U pineoblastomů není prognóza příznivá, 10 let se dožije maximálně 23 % léčených pacientů.

Nitrolební metastázy

Do centrální nervové soustavy metastazuje mnoho typů nádorových onemocnění, nejčastěji nádory prsu a plic. Metastázy tvoří až 50 % všech nádorů mozku. Metastázy bývají často mnohočetné. Projevují se podobně jako primární nádory vzniklé v mozku.

Diagnostika i léčba probíhá obdobně jako u primárních nádorů s nutností léčit zdroj metastáz.