Oncomedica
Čeština
Zpět na Druhy nádorů

Dýchací systém

Nos a nosní dutiny

Nádory nosní dutiny a vedlejších nosních dutin nejsou příliš časté. Nejvyšší výskyt mají nádory, které vycházejí z čelistních dutin, tvoří cca 70 % všech nádorů nosu a nosních dutin. Jedná se o nádory vzniklé z povrchového epitelu, tj. jsou to hlavně dlaždicobuněčné karcinomy. Dále pak jsou to např. adenoidně cystický karcinom, melanom, popř. nádor čichových buněk ‒ estesioneuroblastom.

Rizikové faktory

  • práce v prašné, znečištěném prostředí, vyšší výskyt je u pracovníků v kožedělném a dřevozpracujícím průmyslu, u těch, kteří pracují s chemikáliemi, arsenem, chromem atd.
  • kouření 

Příznaky

Příznaky jsou hlavně dle lokalizace národové masy. Obecně je možné říci, že se jedná o:

  • jednostranná neprůchodnost nosní dírky
  • výtok z jedné nosní dírky, může být i krvavý
  • krvácení z nosu
  • otoky a bolestivost tváře a nosu
  • huhňavost
  • porucha čichu
  • obrny hlavových nervů
  • bolesti hlavy
  • bolesti zubů, pokud je nádor v čelistní dutině, neboť se zde setkává se zubními kořeny v horní čelisti
  • někdy může dojít také k prorůstání nádorů do očnice a dochází k vyklenutí očního bulbu a zhoršení vidění
  • prorůstání nádoru do lebeční dutiny

Diagnostika

  • ORL vyšetření endoskopickými metodami s nahlédnutím do nosu
  • RTG hlavy a dutin
  • CT a MRI hlavy
  • odebrání biopsie

Léčba

Jako první se volí chirurgický zákrok, jemuž může předcházet nebo ho následuje radioterapie, popř. chemoterapie.

Nádory nosohltanu

Nádor nosohltanu, tj. nasofaryngeální karcinom sice u nás není příliš častý, ale jeho celosvětový výskyt je značný. Jedná se hlavně o africký a asijský kontinent.  Tento karcinom je často spojen s genetickou predispozicí a infekcí EBV virem. Riziko dále zvyšuje kouření a nadměrný příjem alkoholu. Nejohroženější jsou skupiny mezi 15‒25 roky a dále pak lidi kolem 50‒60 let. Vyskytuje se více u mužů.

Příznaky

Příznaky se odvíjejí od umístění nádoru, zda je více v dutině nosní či hltanu.

  • krvácení nosu
  • ucpání nosní dírky
  • protrahovaná rýma nereagující na léčbu
  • huhňavost
  • poruchy polykání
  • bolest při polykání
  • chrapot
  • záněty středního ucha
  • zhoršení sluchu
  • zvětšení lymfatických uzlin na krku

Nádory nasofaryngu se šíří podél stěn nosohltanu, mohou omezit jeho průchodnost i zablokovat vyústění Eustachovy trubice. To může vést k zalehnutí ucha a ušním obtížím v podobě zánětů. Ve vzácných případech může nádor prorůst až do mozku. Většinou se však metastaticky šíří do krčních mízních uzlin. To může být první známka této rakoviny. Jiné problémy pacient mít nemusí. 

Diagnostika

  • ORL vyšetření s fibroskopií nosu a oblasti krku s odebráním vzorku nádorové tkáně
  • RTG, CT, MRI na přesné zobrazení a umístění nádoru a odhalení metastáz 

Léčba

U pokročilých stadií je léčbě těžká a nemusí vždy dobře dopadnout. Je to jeden z mála typů solidních nádorů, kdy se chirurgická léčba příliš neuplatňuje. Má spíš pomocný význam pro zmenšení nádorové masy, pokud příliš utlačuje okolí. Nádor vcelku dobře odpovídá na ozáření, proto je radioterapie první léčebnou volnou. Pokud má pacient také metastázy, kombinuje se radioterapie s chemoterapií.

Nádory hrtanu

Nádory hrtanu patří do skupiny nádorů hlavy a krku. Častěji se vyskytují u mužů, a to ve věku od 40 let a výše. Jedná se hlavně o nádory, které vycházejí z epitelu hrtanu, sliznice/výstelky, v tomto případě se jedná o dlaždicobuněčný epitel a dlaždicobuněčné nádory. Nejprve rostou do hloubky a pak metastazují do lymfatických uzlin. Vzdálené metastázy jsou vzácné, a pokud už dojde k metastazování, pak jsou cílem plíce.

Rizikové faktory

  • kouření
  • nadužívání alkoholu
  • inhalace chemikálií či dřevného prachu 

Dle výskytu dělíme nádory hrtanu na

  • supraglotické – tvoří cca 30–35 % malignit hrtanu. Nacházejí se nad příklopkou hrtanovou, nad hlasivkovými vazy (glottis). Svým chováním hodně připomínají nádory nosohltanu. Mohou se také šířit do jazyku
  • glotické – tvoří cca 60–65 % a postihují oblast hlasivek, jelikož se projeví velmi časně, a to chrapotem, bývá jejich léčba úspěšná
  • subglotické – 5 % nádorů hrtanu, nacházejí se pod hlasivkami, jejich výskyt je vzácný a často prorůstají dále do chrupavek krku. Metastazují do uzlin v hrudníku 

Příznaky rakoviny hrtanu

Každý typ má trochu rozdílné příznaky, tedy dominují jiné. Obecně se však jedná o:

  • déletrvající chrapot bez infekce
  • pocit knedlíku a tlaku v krku
  • bolesti v krku
  • potíže s polykáním
  • dušnost, problémy s nádechem, nejčastěji u subglotických nádorů v pokročilejších stadiích
  • zduření na krku, nejen uzliny
  • u supraglotických se můžeme setkat s poruchou citlivosti a pohyblivosti jazyka a zápachem z úst

Léčba rakoviny hrtanu

  • chirurgická – je volená často, je ovšem spojená s poškozením krku, ztrátou hlasu. Volí se totální nebo částečná laryngektomie, kdy se odstraní celý nebo část hrtanu. I při chirurgickém zákroku je snaha co nejméně poškodit pacienta a zachovat co nejvíce krku včetně funkčních hlasivek, 
  • radioterapie – může se provádět samostatně, pokud se jedná o časná stadia. Tento typ rakoviny na radioterapii dost dobře reaguje,
  • chemoterapie – se volí hlavně jako následná léčba po chirurgickém zákroku u pacientů s pokročilými stadii. Léčí se hlavně cisplatinou, karboplatinou, 5 fluorouracilem, metotrexátem aj.,
  • chemoradioterapie – kombinace radio- a chemoterapie,
  • biologická terapie – v současnosti jsou do praxe uváděny i nové postupy využívající např. blokátorů růstových faktorů. Jedná se o monoklonální protilátky proti receptoru pro epidermální růstový faktor  Cetuximab. Léčba zvyšuje účinnost chemoterapie a radioterapie i v pokročilých stadiích rakoviny.
Plicní nádory

Plicní nádory jsou různorodou skupinou nádorového bujení. Plicní nádory patří mezi ty nejčetnější. Ročně je nově diagnostikováno s rakovinou plic přibližně 1,5 milionů pacientů, a během roku přibližně 1,35 milionů ze všech pacientů, nejen těch nových, na nádor zemře. I v naší republice je tento nádor na špičce tabulek. A jeho incidence je přibližně 62 pacientů na 100 000 obyvatel.

Příčiny vzniku

U nádorů plic je známá souvislost s kouřením. Téměř 90 % všech pacientů s rakovinou plic aktivně či pasivně kouří. Dále pak hraje roli znečištění prostředí a vystavení např. azbestu, chromu, vinylchloridu, popílku atd.

Klasifikace nádorů

Nádory plic je možné třídit z více hledisek

Histologické klasifikování

  • malobuněčný plicní karcinom – tvoří cca 15–20 % všech plicních nádorů, rychle roste a systémově se šíří, tj. velmi časně metastazuje. Nádor dobře reaguje, zvláště na počátku, na radio- a chemoterapii. Často ovšem dochází k recidivě, tj. znovuprojevení se nemoci. Tento typ většinou končí úmrtím pacienta.
  • nemalobuněčný plicní karcinom – tvoří většinu nádorů plic, roste pomalu a je nižší riziko metastazování. Volí se chirurgická terapie, na radio- a chemoterapii je méně citlivý než malobuněčný karcinom. Pokud dojde k brzkému odoperování, má pacient velkou šanci na uzdravení.

Zkrácená klasifikace primárních plicních nádorů

  • dlaždicobuněčný – 35 %, roste centrálně a má dobrou prognózu
  • adenokarcinom – 30 %, jsou z bronchiálních žlázek a jsou uloženy spíše periferně
  • bronchoalveolární karcinomy – pochází z plicních buněk, roste kolem sept plicních sklípků, mívá vícečetné léze a může se projevovat jako zánět plic
  • velkobuněčný karcinom
  • malobuněčný karcinom
  • karcinosarkom
  • karcinoid – nádor produkující působky, které mají účinky jako hormony a jiné látky, mohou tedy ovlivňovat fungování celého těla

Příznaky nádorů plic

Dlouhou dobu mohou mít nádory minimální příznaky. V časném stadiu jsou tedy zachyceny málokdy.

  • kašel jako následek poškození plicní sliznice, zvýšené produkce hlenu, zánětu, rozpadu nádorové hmoty, přítomnosti pleurálního výpotku
  • bolesti a tlak na hrudi z poškození poplicnice, pohrudnice
  • vykašlávání krve při narušení plicních cév nádorem a poškození sliznice
  • záněty plic, rakovina vyvolává zánětlivou odpověď
  • zvětšení uzlin v nitrohrudí
  • narušení funkce hlasivek z útlaku nervu, který prochází po krku hrudníkem
  • poruchy polykání může být způsobeno tlačením na jícen zvětšenými lymfatickými uzlinami.
  • výpotky v hrudníku
  • bolesti hlavy
  • slabost
  • teploty
  • zvýšené teploty
  • přenesené bolesti zad, mezi lopatkami
  • může dojít k útlaku horní duté žíly

Příznaky při metastazování

Plicní nádory, malobuněčné, metastazují do nadledvin, jater, mozku a kostí. Z toho vyplývají i příznaky, např. bolesti hlavy, poruchy vidění, epileptické záchvaty, bolesti kostí, zlomeniny, žloutenka…

Projevy paraneoplastické

Malobuněčná forma karcinomů se chová jako karcinoid a tvoří látky, které ovlivňují tělní funkce, mají podobu např. hormonů, cytokinů atd.

  • zvýšení hladiny vápníku, když je zvýšeně tvořen protein podobný parathormonu z příštítných tělísek
  • snížení hladiny sodíku a zadržování vody při produkci antidiuretického hormonu
  • může být také ektopicky, tj. mimo původní orgán, produkován kortikotropin a projeví se to jako Cushingův syndrom. Pacienti mohou mít tmavší pokožku, poruchy kostí, bolesti a záněty svalů, neurologické příznaky, poruchy nervů, hematologické problémy, tj. anémie, zvýšená srážlivost, postiženy mohou být i ledviny.

Diagnostika

  • vyšetření sputa na přítomnost nádorových buněk
  • RTG pro prvotní rychlý přehled, při nálezu či při podezření i přes negativní RTG se využijí přesnější zobrazovací metody
  • CT, magnetická rezonance – umožňují upřesnit velikost a umístění nádoru ve vztahu k okolním strukturám. Odhalí také metastázy
  • scintigrafie pomáhá odhalit vzdálené metastázy, např. v kostech
  • pozitronová emisní tomografie nalezne i léze, které mají cca 11 mm. Dobře odhalí také metastázi
  • bronchoskopie, mnohé tumory je možné vidět pomocí endoskopického vyšetření, je možné vzít také vzorek tkáně
  • odebrání biopsie přes hrudní stěnu, popř. při bronchoskopii
  • medianoskopie s nahlédnutím do mezihrudí
  • torakoskopie a videotorakoskopie endoskopická metoda k vhledu do hrudní dutiny
  • torakotomie s otevřením hrudníku

Léčba rakoviny plic

Již jsme zmínili, že se postupy liší dle typu rakoviny.

  • nemalobuněčná rakovina plic

chirurgická léčba

Volí se hlavně u nemalobuněčných nádorů. Má podobu resekční, tj. odstraní se nádor s lemem zdravé tkáně. Resekce může být různě rozsáhlá a je často spojená i s odstraněním lymfatických uzlin. Provádí se segmentotomie, což je odnětí segmentu plíce, lobektomie, tj. odstranění laloku plicního křídla. V některých případech je možné, či nutné, provést pneumektomii. Je vyňata jedna plíce. Vždy je nutné myslet na to, aby byly zachovány dechové funkce.

chemoterapie

Bývá první volnou u malobuněčných karcinomů, popř. se podává u pacientů před a po chirurgickém zákroku nemalobuněčných typů.

radioterapie

Ozařování se často kombinuje s chemoterapií u malobuněčných karcinomů, nebo u pacientů, které není možné operovat.

biologická léčba

V současnosti je zde i možnost biologické léčby. U nemalobuněčného karcinomu je možné využít inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor. Další možností je využít protilátku, která blokuje receptor pro vaskulární endoteliální růstový faktor. Pro pacienty s mutací s ALK (anaplastické lymfokinázy) se využívá např. crizotinib. Pro pacienty s plicním adenokarcinomem je určen lék snižující novotvorbu cév nintedabib.

imunoterapie

Pro pacienty s nemalobuněčným karcinomem je využitelná také imunoterapie. Ta cílí na znovuobnovení aktivity imunitního systému, který je vlivem nádoru tlumen, např. skrz inhibiční receptor PD-1, pokud je tento zablokován, imunitní buňky nejsou tlumené. Vytvořily se tedy monoklonální protilátky, které se na receptor váží.

  • malobuněčný karcinom

Zde je volena chemoterapie v kombinaci s radioterapií, podává se 4–6 cyklů. Radioterapie je mnohdy volena spíše jen pro zmírnění příznaků u neléčitelných pacientů.

U všech typů nádorů plic je možné v paliativní léčbě využít zmenšení nádoru, který uzavírá dýchací cesty, s využitím laseru či zmrazením (kryoterapií). Je možné též využít brachyterapii, kdy je zdroj záření zaveden do dýchacích cest. Aby nedošlo k uzávěru dýchacích cest, může se implantovat stent, který je udrží rozšířené, tj. udrží potřebný průsvit.

Nádory hrudní stěny, pohrudnice

Nádory, které vyrůstají z hrudní stěny, nejedná se o metastázy, jsou poměrně vzácné. Častěji se jedná o metastázy, a to hlavně karcinomu ledviny, prostaty, plic či prsu. Někdy do hrudní stěny prorůstá plicní nádor či rakoviny prsu.

Typy maligních nádorů hrudní stěny

  • maligní histiocytom, který se objevuje nejčastěji u lidí mezi 50.–70. rokem a je tvořen fibroblasty
  • plazmocytární myelom postihující kosti hrudníku
  • lymfom
  • Ewingův sarkom, je častý u dětí
  • osteosarkom – nádor žeber
  • nádory z tukové, chrupavčité, nervové tkáně atd. (liposarkom, chondrosarkom, neurofibrosarkom...)

Vzhledem k vzácnosti se dále nebudeme zmiňovat o diagnostice a léčbě.

Nádory serózních blán

Nejznámější malignitou postihující pohrudnici je pleurální mezoteliom. Patří mezi jedny z nejzhoubnějších nádorů a celkové přežití od stanovaní diagnózy bývá 13 měsíců.

Rizikové faktory mezoteliomu

  • vystavení azbestu
  • vystavení keramickým vláknům
  • genetická predispozice
  • některé virové infekce
  • záření

Příznaky

  • bolest na hrudníku, v pokročilejších stadiích i velmi silné
  • dráždivý kašel
  • dušnost
  • zvýšené teploty
  • únava 

Diagnostikování 

  1. První volbou je RTG snímek, který bývá doplněn dalšími přesnějšími zobrazovacími metodami, tj. CT a magnetickou rezonancí. Provádí se také pozitronová emisní tomografie pro nalezení metastáz.
  2. Je také možné odebrat vzorek výpotku, který u nádorů častě vzniká. Dají se v něm pak nalézt rakovinné buňky.
  3. Pro potvrzení diagnózy se odebírá vzorek nádorové tkáně.
  4. Jako doprovodné vyšetření lze odebrat krev na přítomnost rozpustných peptidů, které jsou podobné mezotelinu.
  5. Při další specifikaci nádoru se provádí genetické vyšetření nádorových buněk. Často se vyskytuje mutace v genu BAP1, vyskytuje se u 60 % pacientů, dále je to delece P16, která je spojená s horší prognózou.

Léčba

Prognóza je většinou špatná a i přes prodělanou léčbu nádor často recidivuje a pacienti umírají.

  • chemoterapie

Je základní léčebnou metodou. Může se podávat systémově nebo přímo do pleurálního výpotku.

  • chirurgická léčba

Provádí se málokdy, pokud ano, jedná se o pleurektomii, tj. odstranění části pleury s nádorem, nebo pleuropneumektomie, kdy je s pleurou odstraněna i část plic. Některá specializovaná centra provádějí i odstranění pleury s resekcí plíce, osrdečníku a bránice s odebráním uzlin. Po operaci následuje chemoterapie.

Radioterapie se téměř nevyužívá, spíše jako paliativní terapie u pacientů s výrazným zvětšením lymfatických uzlin,

  • biologická léčba a imunoterapie

V současné době se stále testují a na trh dostávají nové a nové preparáty, které cílí přímo na nádorové buňky. Může se jednat o např. o inhibitory některých receptorů. Proběhly studie s vorinostatem, což je inhibitor histonové deacetylázy. Účinné jsou také blokátory novotvorby cév. Při imunoterapii se po pleury aplikuje interferon alfa nebo gama, nebo se volí blokátory inhibičních receptorů. Jejich aktivace blokuje aktivitu imunitních buněk, což je v boji s rakovinou nežádoucí.