Oncomedica
Čeština
Zpět na Možnosti léčby

Kryochirurgie

Kryochirurgie je metoda, při níž dochází ke hlubokému zmražení tkáně, v tomto případě té nádorové. K zákroku se využívají kapalné nebo stlačené plyny, nejvyužívanější je kapalný dusík.

Kdy se využívá

Kryochirurgický zákrok je možné využít poměrně omezeně. Je vhodný pro léčbu kožních nádorů, nádorů, které jsou v dutých orgánech, např. střevech, průduškách. V některých případech je možné řešit kryochirurgicky i nádory uvnitř parenchymových orgánů, např. ledvin. V literatuře je též popsáno využití u časných stadií nádorů kostí či prsu.

Provedení zákroku

Zákrok probíhá tak, že se koncovka, kryoda, přístroje přiloží na tkáň, která má být zmrazena. Pak je zahájen proces zmrazování. Během krystalizace dochází k přimrznutí kryody ke tkáni. Postupně se rozšiřuje oblast zmrzlé tkáně, tedy tkáně, která podlehla nekróze (odúmrti). Aby mohla být uvolněna, musí být po ukončení zákroku zahřáta. Celý proces se může opakovat, a to dle potřeby, tj. velikosti ložiska, účinku. Odumřelá tkáň se po nějaké době sama odloučí od původní tkáně, resp. spodiny. Kryody mohou být k nádorové mase zaváděny pomocí punkčních jehel (umístění kryody je sledována pomocí ultrazvuku či CT, aby byla přímo v místě určení), endoskopicky atd. U některých zákroků stačí pouze lokální anestezie, u parenchymových orgánů se volí anestezie celková.

Nežádoucí účinky kryochirurgie

Žádná terapie není zcela bez nežádoucích účinků. V případě kryochirurgie může způsobit bolest v místě ošetření a krvácení, které však nebývá nijak vážné, při mrazení též může dojít k poškození nervů, které procházejí nádorovou masou, či v její blízkosti. Další komplikace léčby závisí na místě léčby, např. u kožních nádorů může vzniknout otok, jizvy. V případě kostí se popisuje častější výskyt zlomenin, neboť léčba naruší kostní tkáň. Po nějaké době však dochází ke zlepšení, když se tkáň hojí.