Oncomedica
Čeština
Zpět na O rakovině

Rizikové faktory

Genetika

O genetice jsme již mluvili, ale nyní se více podíváme také na rakovinná onemocnění, která jsou dědičná. Existuje tedy nádorový gen, jehož nositel je ve zvýšeném riziku, že u něj nemoc propukne.
  • Autozomální dominantní nádorové syndromy

Pokud je jeden rodič nositelem nádorového genu, je 50% šance, že jej bude mít i potomek. V těchto případech je riziko, že se vyvine rakovina, extrémně vysoké.

Do této skupiny patří např. Lynchův syndrom, který je způsobem narušením DNA reparačních genů. Pacienti trpí nejčastěji kolorektálním, žaludečním, endometriálním či ovariálním karcinomem. 

  • Autozomálně recesivní nádorové syndromy

Jedná se o syndromy, které se projeví v případě, že jsou oba rodiče nositelné narušeného genu. Řadíme sem např.  ataxia telangiectasia, kterou způsobuje mutace v ATM genu, který je předlohou pro vznik kinázy potřebné pro aktivitu p53. Pacienti mají vyšší riziko, že onemocní nějakou krevní malignitou či rakovinou prsu. 

Dalšími geny, které jsou děděny a spojeny s rakovinou, jsou např.

  • BRCA1 a BRCA2 s rakovinou prsu a vaječníků
  • Mutace v RB1 tumor supresorovém genu s retinoblastomem
  • Mutace v TP53 s Li-Fraumeniho syndromem, u kterého je vyšší riziko vzniku rakoviny prsu, sarkomů atd.

Mohli bychom uvádět další případy. Predispozici k mnohým nádorovým onemocněním tedy můžeme získat od předků, přesto je velká část nádorových onemocnění založená na náhodných mutacích vzniklých v průběhu života.

Kouření

Kouření je dáváno do souvislosti s více typy rakoviny. Není překvapením, že se jedná hlavně o typy, kdy se kouř a v něm obsažené látky stýkají se sliznicí. Jedná se hlavně o rakovinu plic, hrtanu, hltanu. Na druhou stranu to jsou i nádory ledvin a močového měchýře.  Více než 80 % nádorů plic se objevuje u kuřáků.

Tabákový kouř totiž obsahuje látky, které dokážou přímo „spustit“ nádorovou transformaci buněk, jsou karcinogenní a mutagenní. Škodlivé pak není jen aktivní kouření, ale také pasivní, tj. vdechování cigaretového kouře.

Mezi takové nebezpečné látky patří např.

  • nikotin, který sám os sobě nemusí mít prorakovinný potenciál, ale v těle je metabolizován na produkty, které tento účinek mít mohou.
  • polycyklické aromatické uhlovodíky, např. benzopyren a benzantracen
  • těkavé nitrosaminy
  • těžké kovy, nikl, kadmium
  • pevné částice ‒ dehet, které vytvářejí klasický obraz černých, zanesených kuřáckým plic

Alkohol

Další běžně dostupnou návykovou látkou je i alkohol. Stejně jako kouření může zvyšovat riziko rakoviny. V tomto případě se nejčastěji jedná o rakovinu v oblasti úst, krku, jícnu, ale také jater a prsu. Konzumace alkoholu pak také může zvýšit vést také k rakovině tlustého střeva a rekta. Riziko se samozřejmě zvyšuje s množstvím vypitého alkoholu. Mluvíme zde hlavně o pravidelném pití alkoholu. Mnoho studií ukazuje, že pravidelné pití přibližně 45 gramů alkoholu denně je velmi rizikové. Alkohol, zvláště ten vysoce procentní působí jako iritant, který dráždí a poškozuje buňky. Navíc střevní bakterie v tlustém střevě konvertují alkohol v acetylaldehyd, které je také karcinogenní. 

Životní styl

Mohli bychom sem zařadit také kouření, ale to jsme zmínili samostatně výše, jelikož jeho negativní vliv na zdraví je prokázán.

Riziko vzniku rakoviny však může zvýšit i naše dieta.

  • strava s nedostatkem vlákniny
  • konzumace uzenin, tedy salámů, párků
  • konzumace uzených mas, která jsou připravována na kouři, v němž jsou těkavé nitrosaminy
  • potraviny smažené na přepáleném oleji
  • nasycené transmastné kyseliny
  • potraviny s obsahem škodlivin, pesticidů, toxinů produktů plísní
  • nedostatek antioxidantů ve stravě

Riziko rakoviny však zvyšuje i obezita, málo fyzické aktivity. S tím bývá často spojená i nadváha. U obézních lidí vzrůstá riziko rozvoje několika druhů rakovin, a to např. rakoviny prsu, střeva, konečníku, jícnu, ledvin, slinivky či žlučníku.

Vnější prostředí

V životním prostředí se nachází mnoho škodlivin, které mohou negativně působit na naše zdraví. Pokud jsme jim vystaveni, může dojít k narušení DNA a vzniku rakoviny. Mnohým sloučeninám se ale není možné vyhnout, jsou ve vzduchu, vodě, potravinách…

Mezi karcinogeny a mutageny patří např.

  • kadmium
  • berylium
  • radon
  • thorium
  • šestimocné sloučeniny chromu
  • křemík
  • aristocholová kyselina
  • arsen
  • azbest
  • benzen a jeho sloučeniny
  • benzidin
  • formaldehyd
  • styren
  • uhelný prach
  • pesticidy, DDT
  • trichloretylén
  • polycyklické aromatické uhlovodíky
  • polychlorované bifenyly
  • prach z tvrdého dřeva
  • UV záření
  • ionizující záření 

UV

Není pochyb o tom, že UV sluneční záření je rizikové pro vznik maligního melanomu. S narušením či oslabením ozonové vrstvy toto riziko ještě vzrůstá.  

Radiace

Radiace, ionizující záření narušuje DNA a zvyšuje riziko vzniku rakoviny, jedná se např. i o RTG záření. Dnešní rentgenové a CT přístroje však pracují s malými dávkami, takže je riziko minimální.

Infekce

Mnohé infekce stojí za vznikem karcinomů. Jedná se hlavně o viry. Nejznámější jsou asi lidské papilomaviry v souvislosti s rakovinou děložního čípku, ale také nádorů v oblasti ústní dutiny a krku, viry hepatitidy B a C a rakoviny jater. Dalším onkovirem je také virus Ebstein-Barrové, který je spojen s Burkittovým lymfomem. Rakovinu však může způsobit také Helicobacter pylori, který způsobuje žaludeční vředy.

Chronické záněty

Zánět je primárně obranný a hojivý proces, v případě, že je dlouhodobý, může poškodit tkáně, a co více i buněčné DNA. Mnohé chronické zánětlivé nemoci, které vznikají na základě špatné funkce imunitního systému, mohou být rizikové pro vznik rakoviny, např. nespecifické střevní záněty ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc a rakovina střev.

Věk

Tento faktor nemůžeme ovlivnit, ale je nevyvratitelné, že s nárůstem věku se zvyšuje riziko maligního zvrhnutí. Oslabují se regenerační a reparační mechanismy a čím déle negativní vlivy působí, tím se zvyšuje riziko, že dojde k narušení DNA. Mnoho nádorů tak vzniká hlavně u pacientů starších 65 let.

Hormony

Existuje mnoho nádorů, které mohou vznikat a být potencovány v růstu hormony. Těmito hormony jsou např. estrogen. U žen, které začnou brzo menstruovat, nemají děti a nekojí, menstruují dlouho, mají vyšší hladinu estrogenu, je také vyšší riziko, že onemocní některým typem rakoviny, např. prsu, vaječníků…, hovoří se také o tom, že i hormonální antikoncepce může toto riziko zvyšovat.