Oncomedica
Čeština

Výživa onkologicky nemocných pacientů

U onkologicky nemocných pacientů se často setkáváme s podvýživou, která se nemusí projevit jen hubnutím. Mnohdy i obézní lidé jsou podvyživení. Podvýživu můžeme brát tak, že tělu chybí některé důležité živiny. U onkologicky nemocných je však hubnutí velmi časté. Podvýživa má velmi vážný dopad na stav onkologicky nemocného pacienta. Projevuje se slabostí, zpomalením hojení, častějšími infekcemi.

Ztráta hmotnosti souvisí s

  • léčbou, která má množství nežádoucích účinků, které ovlivní nejen příjem, ale také vstřebávání potravy, které může být výrazně omezeno
  • nemocí, nádorové buňky vyžadují velké množství energie, neboť se velmi rychle dělí, odčerpávají ji tělu
  • chronické obtíže, které mohou souviset i s psychickým stavem, např. depresemi

Problémy onkologicky nemocných vzhledem k příjmu výživy

  • nevolnosti, zvracení ‒ na vině bývá chemo- i radioterapie, může také dojít k omezení průchodnosti střeva, selhání ledvin nebo jater 
  • ztráta chuti k jídlu může být vyvolaná jak nemocí samotnou, tak může být následkem protinádorové terapie
  • záněty v trávicí soustavě, které mohou postihnout ústní dutinu, jícen, žaludek atd. Pacient může mít problémy s polykáním a také vstřebáváním živin ze střeva do těla
  • průjmy po jídle mohou výrazně snížit ochotu pacienta přijímat potravu
  • zácpy a s nimi spojené problémy vedou ke snížení příjmu potravy
  • omezení tvorby slin se suchostí v ústech, kdy dochází ke zhoršenému polykání a zpracovávání potravy v ústech
  • změna vnímání chuti, pacienti mohou chutě vnímat jinak nebo je nevnímají vůbec
  • změna vnímání vůní, v podstatě jíme i čichem, pokud nám potrava nevoní, hůře se nám přijímá

Obecná doporučení

Vždy je nutné brát v potaz stav pacienta, jaký je důvod jeho obtíží s příjmem potravy. Přístup je zcela individuální.

  • zvýšení kalorického příjmu, tj. přijímat více energie
  • jedení menších porcí častěji denně
  • zvolit konzistenci, která vyhovuje, např. u zánětů ve střevním traktu a ústech je vhodné zvolit kašovitou stravu
  • při zvracení a nevolnostech je lépe volit potraviny chladnější, nepříliš kořeněné
  • sipping, tj. popíjení nápojů, které jsou bohaté na složku, která pacientovi chybí, např. bílkoviny, vitamíny
  • přijímané jídlo má být kvalitní, bohaté na živiny, co nejméně „chemicky“ zpracované
  • respektovat přání pacienta, kdy a co chce jíst
  • strava by měla být pestrá, a to i po vizuální stránce
  • pacient by se neměl přejíst, aby se mu neudělalo nevolno
  • jíst a pít pomalu, potravu pořádně žvýkat
  • zkoušení nových jídel, pokud obvyklá pacientovi nechutnají, nevyhovují
  • je nutná vhodná úprava stravy, tj. např. vaření, nevhodné bývá smažení, fritování
  • jídlo zapíjet, pokud je to nutné
  • vyhýbat se dráždivým jídlům, např. honě kořeněným, kyselým, přesoleným, sladkým

Strava by měla obsahovat

Opět je nutné řídit se potřebami pacienta, některé potraviny vyřadit, u jiných zvýšit příjem.

  • bílkoviny ‒ dostatek bílkovin je velmi důležitý, tělo je potřebuje nejen pro fungování svalů, ale také pro správnou funkci imunitního systému, hojení atd. Doporučuje se drůbež, ryby, vajíčka, luštěniny. Onkologičtí pacienti by měli přijímat 1,0-1,5 g/kg bílkovin.
  • ovoce a zelenina ‒ pro doplnění vitamínu, minerálů a také vlákniny, podává se ve formě, která je pro pacienta nejlepší, např. pyré, vařená…
  • obiloviny
  • mléčné produkty (klidně i smetana, tučné tvarohy, pokud je pacient zvládne)
  • doplnění stravy o vitamíny, minerály, které podporují imunitní systém, mají antioxidační účinky, flavonoidy, terpenoidy a jiné složky. Mohou se podávat samostatně nebo jako potravní doplněk, který tyto složky obsahuje, např. vitální houby

Nutriční podpora

Pokud pacient není schopen dosáhnout dostatečné výživy konzumací „normální“ stravy, je nutné jeho jídelníček doplnit o výživové, nutriční doplňky. Jedná se o produkty, jejichž složení je certifikováno a často jej vyrábí farmaceutické firmy.

  • tekutá enterální strava ‒ jedná se o tekuté produkty, které pacient pije, mají vyvážené složení a jsou v nich zastoupeny všechny potřebné živiny, včetně vitamínů a minerálů. Tato strava nezatěžuje trávení a dobře se vstřebává
  • nazogastrická sonda, strava se podává sondou zavedenou nosem do žaludku. Toho se využívá hlavně u pacientů s problémy polykání, nemocemi ústní dutiny, jícnu…
  • perkutánní endoskopická gastrostomie ‒ potrava je zaváděna do žaludku přes stěnu břišní, do které je zaveden katétr
  • výživová jejunostomie ‒ břišní stěnou se zavede katétr přímo do střeva. Volí se u pacientů, u nichž není možné potravu zavést do žaludku
  • parenterální výživa, tj. nitrožilní, podávaná v „kapačce“